Bilance víkendu: Pět vítězství v patnácti setech

Na výbornou odehrálo družstvo první "kvalifikační turnaj" o postup do finále extraligy kadetů. Již tradiční, příjemný turnaj v blízkém Zlíně opět kazilo jen chladno veliké sportovní haly. Rozcvička v rukavicích a čepicích, hra ve třech trikách, to je kolorit Zlína, na který si všichni zvykli. Naši hráči si postupně poradili jak s domácím Zlínem, tak Želetavou, Ostravou, Velkým Meziříčím i Třebovou a vybojovali průběžné první místo v moravské skupině. Skóre 15:0 také zatím zajišťuje poslední finálové kolo, naplánované na duben. O akci si můžete také udělat představu ze skóre týmu: 378:242, tedy soupeři na brněnský tým uhráli v každém setu průměrně 16 bodů.

Tabulka skupina "B"

Tabulka skupina "A"

(Na fotce chybí Ulč a Boháč, kteří opustili turnaj o něco dříve)

Dvě nejdůležitější utkání tým sehrál proti DHL Ostrava a Fatra Zlín. Oba kandidáti na postup předvedli své kvality, v utkáních s Brnem byla mírně lepší Ostrava. Vzájemná konfrontace potvrdila vyrovnanost celků, když o vítězství Fatry nad Ostravou rozhodl teprve tie-break.

Fatra Zlín vs. Volejbal Brno 0:3 (-16.-15.-14)

Sestava: Ulč, Matějka, Fiala, Boháč, Handlíř, Zajíček, libero Musil

Utkání, které nahánělo největší obavy, skončilo poměrně jasným vítězstvím. Tým domácích, postavený na útočnících Adamovi Bartošovi a Jirkovi Vašíčkovi od úvodu ztrácel. Dělal více chyb a neprosazoval se v útoku. Naproti tomu Brno hledalo co nejvíce slabin soupeře a dostatečně jich využívalo. Brněnský útok nejvíce podporoval Matějka a Boháč, celý tým navíc udělal minimum chyb a vítězství si po právu zasloužil. Důkazem toho je i fakt, ze domácí nedokázali ani jednou utkání přivést do koncovky.

DHL Ostrava vs. Volejbal Brno 0:3 (-26,-14,-15)

Sestava: Ulč, Matějka, Fiala, Boháč, Handlíř, Zajíček, libero Musil

Tradiční rival ze severu Moravy opět ukázal, že na Brno umí. V prvním setu předváděl zarputilý výkon, skvěle bránil, dokonale se prosazoval z rychlé hry z hlavního kůlu a bez okolků využíval každé brněnské zaváhání. Naopak Brno dlouho tahalo za kratší konec, nevycházel jak útok, tak obrana pravého kůlu, ze kterého soupeř vybojoval 8 bodů. Družstvo dlouho hledalo recept na diagonální útok, nedokázalo bránit ani na síti, ani v poli. Set tak rozhodla až koncovka a poslední útok Ondry Boháče, který vytloukl blok. Od změny stran bylo na hřišti jen jedno družstvo, a to  brněnské. Ostraváci přestali věřit ve vítězství a Brno je již k ničemu nepustilo. Nahrávač Kuba Ulč opět v útoku nejvíce zaměstnal Matějku (15 bodů/60%) a Boháče (13/43%). Zatímco první den skvěle zvládl Marek Fiala, v tomto sobotním, ranním utkání se brněnský blokař strašně natrápil.

Slovo trenéra: Odehráli jsme pět dobrých utkání, ve kterých jsem mohl vystřídat kompletní dvanáctku hráčů. Pošetřili jsme tak Matějkovi kolena a mladým ukázali, o co budou příští rok hrát. Zápas se Zlínem jsme v podstatě zvládli na výbornou, ač nám to soupeř usnadnil svojí hrou. Naopak zápas s Ostravou mohl skončit fiaskem, zvláště poté, co jsme v prostřední části prvního setu v podstatě pokazili vše, na co jsme sáhli. Blok, servis, pole, útok. Navíc Ostrava nám nedala nic zadarmo, takového Boháče si vybírala skoro za jedna, chvílemi to mohlo být pro některé deprimující. Z té pozitivní stránky je dobré, že nás na turnaji alespoň něco vystrašilo, prověřilo a ukázalo také na naše slabiny, protože rozhodovat se bude až v roce 2010, tedy v závěrečných kolech. Nyní to vypadá, že soupeř bude jen jeden, a to tradičně Praha, která stejně jako my vše vyhrála, přišla pouze o jeden set a navíc nebyla kompletní. V letošní sezóně jsem zde nikoho nikde výrazně nevyzdvihoval, ale dnes říkám, že se mi líbil Jakub, který dokazuje svoji výjimečnost v ročníku 1992 a ač sám hodnotil své vystoupení spíše negativně, já dodávám, že právě vyzrálost nad svojí věkovou kategorií dokazuje jeho výjimečnost a musí i nadále podporovat jeho pracovitost a vytrvalost se kterou se probíjí nahrávačskou elitou v naší zemičce. Také musím pochválit Standu Musila. již ví co chce, kde má na hřišti své místo a nejvíce ze všech hráčů z něj vyzařuje pokrok. Klidné ruce na přihrávce, stojí kde má, hraje co má, hecuje jak má a kdyby se ještě častěji usmál na místo toho "občasného" nadávání (ví, o čem mluvím), byl bych na přelomu října a listopadu s jeho hrou naprosto spokojený.